„Je to právě rok, co jsem trávil Vánoce přímo v srdci Afriky. Pamatuju si, jak jsem se strašně těšil, jak jsem byl zvědav, jak to v SAR probíhá.

Zásadní rozdíl jsem pociťoval asi ve čtyřicetistupňovém rozdílu, na Vánoce vrcholí kousek od rovníku období sucha. Přes den je skutečně na padnutí, večerní stmívání přichází jako vysvobození. Do městečka Bozoum nepřichází na Štědrý den ani Ježíšek, ani Santa. Chodí tam Papa Noel – jakýsi Táta Vánoce. Přijde v noci a za hlavou dítěti zanechá hračku, kterou si dítě přeje. Papa Noel to ve Středoafrické republice nemá jednoduché, stejně jako místní obyvatelé. Možnost koupit dětem dárek je přímo úměrná ekonomické situaci země. Loni byly vánočním hitem jakési hrací panny a zvukové pistolky. Ještě dva dny po Štědrém dnu se ozývaly prapodivné plastové zvuky, pak se pravděpodobně vybily baterky a další už nebyly.

Jinak po celou dobu svátku byla ještě víc umocněna africká touha po sdružování se, potkávání, zdravení, povídání, navštěvování. Přes den se na misii vystřídaly stovky lidí ze všech organizací. Něco jako naše koledování, ale my jsme oproti Afričanům moc formální, studení. Oni to umí hezky rozjet a pořádně se bavit. Taky si pamatuju na návštěvu mezinárodní mírové základny za městem. Byla tam velká vojenská tancovačka. Vrcholem věčera byla půlnoční. Snažil jsem se to nahrát na mobil, ale byl to takový řev, že to mikrofon nepobral. Prostě upřímná, nefalšovaná vánoční radost.

Šťastné a veselé Vánoční svátky i vám!“

Pavel Škopek, dobrovolník SIRIRI